Sociologický časopis / Czech Sociological Review 2024, 60(3): 295-320 | DOI: 10.13060/csr.2024.021

What Differentiates the Ethnic Tolerance of Czech University Students? The Role of Field of Study, Family Background, Gender and Friendship

Dan Ryšavý ORCID..., Pavlína Hrabalová, Patrik Polášek ORCID...
Faculty of Arts, Palacký University Olomouc

Working in the context of a rather ethnically homogeneous country, this study examines what differentiates the social distance of university students towards Arab, Ukrainian, Vietnamese and Roma populations. The hitherto neglected effect of the field of study is also of special concern. The authors analysed the results of a large online survey of 3,912 Palacký University students in the Czech Republic. Inspired by Bogardus’s social distance scale, we ascertained a significantly greater acceptability of Ukrainians and Vietnamese, on the one hand, and a higher distance towards Arabs and the Roma, on the other hand. Neither the liberalising influence of higher education nor the increased number of students in tertiary education affected the level of ethnic tolerance. With the exception of attitudes towards Roma people, male students and students whose mothers graduated from high school expressed a lower social distance. The research confirmed the contact theory, including the secondary transfer effect hypothesis. Even when controlling for other variables, students in the humanities and social sciences expressed the highest degree of ethnic tolerance. The question remains as to whether greater social distance among health science students and physical culture can contribute to the reproduction of prejudices in the field of health services or leisure sports activities.

Klíčová slova: Bogardus, social distance, ethnic tolerance, university students, fields of study

Vloženo: 13. duben 2023; Revidováno: 19. červen 2024; Přijato: 19. červen 2024; Zveřejněno: 18. červenec 2024  Zobrazit citaci

ACS AIP APA ASA Harvard Chicago Chicago Notes IEEE ISO690 MLA NLM Turabian Vancouver
Ryšavý, D., Hrabalová, P., & Polášek, P. (2024). What Differentiates the Ethnic Tolerance of Czech University Students? The Role of Field of Study, Family Background, Gender and Friendship. Sociologický časopis / Czech Sociological Review, 60(3), 295-320. doi: 10.13060/csr.2024.021
Sdílet...
Stáhnout citaci
  • BibTeX (.bib)
  • Bookends (.ris)
  • EasyBib (.ris)
  • EndNote (.enw)
  • EndNote 8 (.xml)
  • ISI WoS (.isi)
  • Medlars (.medlars)
  • Mendeley (.ris)
  • MODS (.xml)
  • Papers (.ris)
  • RefWorks (.txt)
  • RefManager (.ris)
  • RIS (.ris)
  • MS Word (.xml)
  • Zotero (.ris)
    • Zobrazit celý článek

    Reference

    1. Allport, G. W. (1954). The nature of prejudice. Addison-Wesley Publishing Company, Inc.
    2. Bartoš, V., Bauer, M., Cahlíková, J., & Chytilová, J. (2021). Covid-19 crisis and hostility against foreigners. European Economic Review, 137(2021), 103818. https://doi.org/10.1016/j.euroecorev.2021.103818 Přejít k původnímu zdroji...
    3. Bogardus, E. S. (1925). Measuring social distances. Journal of Applied Sociology, 9, 299-308.
    4. Bogardus, E. S. (1960). Trends in social distance in American life. Social Science, 35(1), 10-16.
    5. Bogardus, E. S. (1967). A forty year racial distance study. University of Southern California.
    6. Bourdieu, P., & Passeron, J.-C. (1990). Reproduction in education, society and culture. SAGE.
    7. Chouliaraki, L., Georgiou, M., Zaborowski, R., & Oomen, W. (2017). The European 'migration crisis' and the media. A cross-European press content analysis. Utrecht University and London School of Economics, Department of Media and Communication.
    8. Czech Statistical Office. (2021, August 31). Školy a školská zařízení - školní rok 2020/2021 [Schools and school facilities - school year 2020/2021]. https://www.czso.cz/csu/czso/skoly-a-skolska-zarizeni-tjp3wpnyep
    9. Czech Statistical Office. (2023, January 26). Data on number of foreigners. https://www.czso.cz/csu/cizinci/number-of-foreigners-data
    10. Daniels, Ch., DiMaggio, P., Mora, C. G., & Shepherd, H. (2021). Has pandemic threat stoked xenophobia? How COVID-19 influences California voters' attitudes towards diversity and immigration. Sociological Forum, 36(4), 889-915. https://doi.org/10.1111/socf.12750 Přejít k původnímu zdroji...
    11. Djoric, G., & Milojkovic, B. P. (2019). Distance of Serbian, Macedonian and Bulgarian students towards neighbouring nations. Srpska politička misao, 26(64), 249-277. https://doi.org/10.22182/spm.6422019.11 Přejít k původnímu zdroji...
    12. European Union. (2015). Parlemeter 2015. European Parliament Eurobarometer. Part I: Main challenges for the EU, migration, and the economic and social situation. European Parliamentary Research Service. https://doi.org/10.2861/670704 Přejít k původnímu zdroji...
    13. European Union. (2020). Standard Eurobarometer 92. Europeans' opinions about the European Union's priorities. Autumn 2019. https://doi.org/10.2775/449875 Přejít k původnímu zdroji...
    14. EUROSTAT. (2016). Asylum applicants by type of applicant, citizenship, age and sex - annual aggregated data. https://ec.europa.eu/eurostat/databrowser
    15. Fischer, J., Vltavská, K. a kol. (2016). EUROSTUDENT VI. Základní výsledky šetření postojů a životních podmínek studentů vysokých škol v České republice [Basic results of the survey on attitudes and living conditions of university students in the Czech Republic]. MŠMT.
    16. Hagendorn, L., & Hraba, J. (1987). Social distance toward Holland's minorities: Discrimination against and among ethnic outgroups. Ethnic and Racial Studies, 10(3), 317-333. https://doi.org/10.1080/01419870.1987.9993571 Přejít k původnímu zdroji...
    17. Hasman, J., & Divínová, P. (2020). Regionální rozdíly ve vnímání mezinárodní migrace studenty středních škol a jejich podmiňující faktory [Regional differences in attitudes towards international migration by secondary school students and their determinants] Sociologický časopis/Czech Sociological Review, 56(1), 57-83. https://doi.org/10.13060/csr.2020.003 Přejít k původnímu zdroji...
    18. Hauschildt, K., Gwosć, Ch., Schirmer, H., & Wartenbergh-Cras, F. (2021). Social and economic conditions of student life in Europe. EUROSTUDENT VII Synopsis of Indicator 2018-2021. wbv Media GmbH & Co. KG.
    19. Helbert, J., & Kim, S. (2018). Assessing attitudes of college students toward cross-culturalrelationships: Implications for social work practice, research, and education. Journal of Human Behavior in the Social Environment, 28(5), 647-663. https://doi.org/10.1080/10911359.2018.1450797 Přejít k původnímu zdroji...
    20. Hello, E., Scheepers, P., & Sleegers, P. (2006). Why the more educated are less inclined to keep ethnic distance: An empirical test of four explanations. Ethnic and Racial Studies, 29(5), 959-985. https://doi.org/10.1080/01419870600814015 Přejít k původnímu zdroji...
    21. Jonáš, J., Doubková, N., Heissler, R., Sanders, E. M., & Preiss, M. (2024). Personality correlates of social attitudes and social distance. Current Issues in Personality Psychology, 12(1), 20-29. https://doi.org/10.5114/cipp/166031 Přejít k původnímu zdroji...
    22. Katrňák, T., Fučík, P., & Luijkx, R. (2012). The relationship between educational homogamy and educational mobility in 29 European countries. International Sociology, 27(4), 551-573. https://doi.org/10.1177/0268580911423061 Přejít k původnímu zdroji...
    23. Katrňák, T., & Hubatková, B. (2022). Transitional inequality offset: Educational expansion and inequality of educational opportunity in European countries between 2000 and 2018. European Sociological Review, 38(6), 882-903. https://doi.org/10.1093/esr/jcac003 Přejít k původnímu zdroji...
    24. Kende, A., Hadarics, M., Bigazzi, S., et al. (2021). The last acceptable prejudice in Europe? Anti-Gypsyism as the obstacle to Roma inclusion. Group Processes and Intergroup Relations, 24(3), 388-410. https://doi.org/10.1177/1368430220907701 Přejít k původnímu zdroji...
    25. Kende, A., Hadarics, M., & Lášticová, B. (2017). Anti-Roma attitudes as expressions of dominant social norms in Eastern Europe. International Journal of Intercultural Relations, 60, 12-27. https://doi.org/10.1016/j.ijintrel.2017.06.002 Přejít k původnímu zdroji...
    26. Kosmaczewska, J. (2019). Acceptance of foreigners among the host students in the context of tourism development in Poland. Economic Annals-XXI, 179(9-10), 115-125. https://doi.org/10.21003/ea.V179-10 Přejít k původnímu zdroji...
    27. Krech, D., Crutchfield, R. S., & Ballachey, E. L. (1968). Individual in society. McGraw-Hill Book Comp.
    28. Kudrnáč, A. (2017). Gender differences among Czech youth in prejudice towards minorities. Journal of Youth Studies, 20(5), 583-604. https://doi.org/10.1080/13676261.2016.1254166 Přejít k původnímu zdroji...
    29. Lambert, W. E. (1952). Comparison of French and American modes of response to the Bogardus Social Distance Scale. Social Forces, 31(2), 155-160. https://doi.org/10.2307/2573400 Přejít k původnímu zdroji...
    30. Leontiyeva, Y., & Vávra, M. (Eds.). (2009). Postoje k imigrantům [Attitudes towards Migrants]. Sociologický ústav AV ČR.
    31. Malešević, S., & G. Uzelac. (1997). Ethnic distance, power and war: The case of Croatian students. Nations and Nationalism, 3(2), 291-298. https://doi.org/10.1111/j.1354-5078.1997.00291.x Přejít k původnímu zdroji...
    32. Mather, D. M., Jones, S. W., & Moats, S. (2017). Improving upon Bogardus: Creating a more sensitive and dynamic social distance scale. Survey Practice, 10(4), 1-10. https://doi.org/10.29115/SP-2017-0026 Přejít k původnímu zdroji...
    33. Owen, C. A., Eisner, H. C., & McFaul, T. R. (1977). A half-century of social distance research: National replication of the Bogardus' studies. Sociology and Social Research, 66, 80-98.
    34. Parrillo, V. N., & Donoghue, Ch. (2005). Updating the Bogardus social distance studies: A new national study. Social Science Journal, 42(2), 257-271. https://doi.org/10.1016/j.soscij.2005.03.011 Přejít k původnímu zdroji...
    35. Parrillo, V. N., & Donoghue, Ch. (2013). The national social distance study: Ten years later. Sociological Forum, 28(3), 597-614. https://doi.org/10.1111/socf.12039 Přejít k původnímu zdroji...
    36. Pettigrew, T. F., & Tropp, L. R. (2005). Allport's intergroup contact hypothesis: Its history and influence. In J. F. Dovidio, P. Glick, & L. P. Rudman (eds.), Reflecting on the nature of prejudice (pp. 263-277). Blackwell. https://doi.org/10.1002/9780470773963.ch16 Přejít k původnímu zdroji...
    37. PORC (Public Opinion Research Center). (2020). March [dataset]. Ver. 1.0. Czech Social Science Data Archive. https://doi.org/10.14473/V2003. Přejít k původnímu zdroji...
    38. Rabušic, L., & Chromková Manea, B.-E. (2018). Hodnoty a postoje v České republice 1991-2017 [Values and attitudes in the Czech Republic 1991-2017]. Munipress.
    39. Rašković, M., & Vuchkovski, D. (2016). National stereotypes and social distance towards Slovenians among former Yugoslav countries: 25 years later. Teorija in Praksa, 53(5), 1079-1094.
    40. Řehák, J. (1981). Metoda hierarchizace položek [Method of hierarchization of items]. In J. Řehák (Ed.), Škálování a kvantifikace (pp. 79-87). ČSS při ČSAV
    41. Ryšavý, D. (2003). Sociální distance vůči Romům. Případ vysokoškolských studentů [Social distance towards the Roma. The case of university students]. Sociologický časopis/Czech Sociological Review, 39(1), 55-77. https://doi.org/10.13060/00380288.2003.39.1.05 Přejít k původnímu zdroji...
    42. Seidlová, M. (2018). The birth of a country of immigration: The case of the Czech Republic. Demografie, 60(4), 348-359.
    43. STEM. (2010). Jaký máme vztah k menšinám v České republice? [What is our relationship to minorities in the Czech Republic?]. Institut for empirical research (STEM). (Press release).
    44. Storm, I., Sobolewska, M., & Ford, R. (2017). Is ethnic prejudice declining in Britain? Change in social distance attitudes among ethnic majority and minority Britons. British Journal of Sociology, 68(3), 410-434. https://doi.org/10.1111/1468-4446.12250 Přejít k původnímu zdroji...
    45. Strabac, Z., Listhaug, O., & Jakobsen, T. G. (2012). Patterns of ethnic intolerance in Europe. Journal of International Migration and Integration, 13, 459-479. https://doi.org/10.1007/s12134-011-0222-4 Přejít k původnímu zdroji...
    46. Šuvaković, U. (2019). Ethnic distance among the students of Serbia. RUDN Journal of Sociology, 19(2), 203-211. https://doi.org/10.22363/2313-2272-2019-19-2-203-211 Přejít k původnímu zdroji...
    47. Thijs, P., Te Grotenhuis, M., & Scheepers, P. (2018). The paradox of rising ethnic prejudice in times of educational expansion and secularization in the Netherlands, 1985-2011. Social Indicators Research, 139(2), 653-678. https://doi.org/10.1007/s11205-017-1718-x Přejít k původnímu zdroji...
    48. Trow, M. (1973). Problems in the transition from elite to mass higher education. Carnegie Commission on Higher Education.
    49. Tuček, M. (2020). Vztah české veřejnosti k národnostním skupinám žijícím v ČR - březen 2020 [The Czech public's views of ethnic groups living in the Czech Republic - March 2020]. Sociologický ústav AV ČR. (Press release).
    50. Tusini, S. (2022). A temporal perspective to empirically investigate the concept of social distance. Quality & Quantity, 56, 4421-4435. https://doi.org/10.1007/s11135-022-01319-7. Přejít k původnímu zdroji...
    51. UNESCO Institute for Statistics. (2021). School enrolment, tertiary. Via World Bank Open Data (data.worldbank.org).
    52. Váradi, L. (2014). Youths trapped in prejudice: Hungarian adolescents' attitudes towards the Roma. Springer VS. https://doi.org/10.1007/978-3-658-05891-3 Přejít k původnímu zdroji...
    53. Velásquez, P., & Eger, M.A. (2022). Does higher education have liberalizing or inoculating effects? A panel study of anti-immigrant sentiment before, during, and after the European Migration Crisis. European Sociological Review, 38(4), 605-628. https://doi.org/10.1093/esr/jcab062 Přejít k původnímu zdroji...
    54. Vezzali, L., & Giovannini, D. (2012). Secondary transfer effect of intergroup contact: The role of intergroup attitudes, intergroup anxiety and perspective taking. Journal of Community & Applied Social Psychology, 22(2), 125-144. https://doi.org/10.1002/casp.1103 Přejít k původnímu zdroji...
    55. Wallace, C. (1999). Xenophobia in post-Communist Europe. Studies in Public Policy Number 323. Centre for the Study of Public Policy, University of Strathclyde.
    56. Wark, C., & Galliher, J. F. (2007). Emory Bogardus and the origins of the social distance scale. The American Sociologist, 38(4), 383-395. https://doi.org/10.1007/s12108-007-9023-9 Přejít k původnímu zdroji...
    57. Weinfurt, K. P., & Moghaddam, F. M. (2001). Culture and social distance: A case study of methodological cautions. Journal of Social Psychology, 141(1), 101-110. https://doi.org/10.1080/00224540109600526 Přejít k původnímu zdroji...

    Tento článek je publikován v režimu tzv. otevřeného přístupu k vědeckým informacím (Open Access), který je distribuován pod licencí Creative Commons Attribution-NonCommercial 4.0 International License (CC BY-NC 4.0), která umožňuje nekomerční distribuci, reprodukci a změny, pokud je původní dílo řádně ocitováno. Není povolena distribuce, reprodukce nebo změna, která není v souladu s podmínkami této licence.


    Zpět na obsah